Bezlepková varianta

Zdravím, rád bych se zeptal, zda je v plánu bezlepková varianta Many a případně kdy počítáte s možností objednání? Někde v komentářích na Facebooku jsem před několika měsíci dostal odpověď, že Manu bez lepku zvažujete.

Manželka je na lepek alergická a snadné rychlé jídlo mi trochu závidí :slight_smile:

Díky za odpověď.

1 Like

Dobrý den,

děkujeme za Váš dotaz. Mrzí nás, že Vaše žena trpí touto intolerancí. V nejbližší době bezlepkovou Manu neplánujeme, nicméně nechceme tvrdit, že bysme do budoucna tuto možnost zcela zavrhovali.

S přáním hezkého dne,

Veronika, tým Výzkumu a Vývoje
Mana

Můžete to zkusit ještě zvážit?

Udržet dlouhodobě vyvážený nutriční příjem pro celiaka je výzva. Zvlášť vzhledem k tomu, že se celiakie nezřídka vyskytuje pohromadě s nesnášenlivostí mléka. Prakticky jediná udržitelná možnost je samostatně si vařit (hlavně mimo velká města, která se tolik nesnaží pracovat s alergeny).

Můžete to zkusit pragmaticky zvážit? Myslím, že by mohlo platit, že:

  • celiak je potenciálně trvalý a pravidelný zákazník
  • je nastavený na vysoké ceny za bezlepkové potraviny
  • celiak nežije jen v ČR
  • řešení bezlepkové diety zní jako dobře mířitelný marketingový produkt

Nechcete zkusit aspoň průzkum, kolik uživatelů by o bezlepkovou manu mohlo mít zájem?
A pro koho je obsah lepku překážka v tom manu užívat pravidelně?

Podle složení Mark 4 vypadá jako největší problém sekundární kontaminace ovsa? A náklady na oddělení provozu?

Subjektivně, potom co vím, jak moje tělo reaguje i na malé množství lepku, a to například i co do mentálních funkcí, jsem přesvědčený, že bezlepková strava má v superpotravině svoje místo.

Díky

Dobrý den,

rovněž se přidávám s prosbou o bezlepkovou variantu. Zároveň se plně ztotožňuji s příspěvkem výše. Dodržovat nutričně vyváženou životosprávu je pro celiaka téměř nemožné, tedy pokud nemá čas si celé dny do konce života vařit, nebo nemá někoho, kdo by mu vařil. Pak otázka, jak dlouho by ho to bavilo. V reálných podmínkách pracovního života kombinovaného s fyzickými aktivitami v rámci rekreace je tento ideální stav nemožný. Natož když se celiak snaží plnit nějaké sportovní cíle, nebo chce cestovat atp. (věc jako cestování je mu téměř zapovězena). Proto Manu vnímám jako určitý potravinový “zázrak”, zejména pro celiaky jedno z východisek, jak vyřešit jeden z největších doživotních problémů.

Osobně jsem zkoušel všechny od Mark III a bohužel mám příznaky. Moc vás prosím, až budete dělat bezlepkovou variantu, vyhněte se řešení skrze bezlepkové ovesné vločky! Toto řešení lze nalézt u konkurence a někteří lidé stále mají příznaky, neboť i bezlepková oves obsahuje Avenin - látku lepku podobnou. Proto si myslím, že je lepší skupinu potenciálních uživatelů v oblasti osob s celiakií či alergií na lepek rozšířit zcela a ne jen o část z nich. Jako jedinou problémovou složku též vidím ovesnou vlákninu jako zdroj beta glukanů. Řešením by tedy bylo nahradit tuto složku jinou přirozeně bezlepkovou, ostatně jako všechny zbylé složky Many.

Projektu moc fandím a doporučuji jej kolegům a známým. A zároveň tiše závidím jak snadno mohou vyřešit jejich problémy s jídlem když jen nestíhají nebo chtějí dlouhodobě držet životosprávu :slight_smile:

Děkuji, Adam

Bl Bc Db

Jsem přesvědčen, že bezlepková varianta (opravdu bezlepková) by byla naprosto jedinečný produkt na trhu.
Veškerá konkurence, která označuje své produkty jako bezlepkové, používá totiž při výrobě bezlepkový oves, který je kvůli obsahu Aveninu pro značnou část celiaků stejnou překážkou, jako samotný lepek a zákazníci konkurence se z nich tedy nestanou. Zůstávají v rolích vyčkávajících klientů, kdo s tím konečně přijde.
Já celiak nejsem, ale v mém okolí je jich dost a všichni mi závidí možnost rychlého, snadného a vyváženého jídla v podobě Many.
Přitom platí následující, ale již to psal kolega výše:

  • jsou zvyklí na vysoké ceny bezlepkových potravin a cena Many prášku jim připadá až směšná
  • možnosti bezlepkového stravování, jsou mimo domov, na cestách, ve školách atd. velmi omezené, v běžných restauracích prakticky nulové
  • jídlo typu Mana by přispívalo k vyváženosti stravy celiaků, protože je náročnější takovou složit

Děkuji

Dobrý den,
prosím o informaci kdy konečně budete řešit bezlepkovou variantu. Přece jen lepek je dnes už snadno nahraditelný.

Děkuji za všechny alergiky.

Josef

S bezlepkem je situace o mnoho komplexnejsi, chceme produkt, ktery je pro kazdeho (timto mysleno pro majoritni zastoupeni), tak bez lepku byt nemuze. Minoritni intolerance a alergie se snazime resit v ramci R&D jinym zpusobem, hlavne novymi surovinami.

Lide, kteri si v mladi vypestovali toleranci na lepek, by mohli pri delsi nekonzumaci lepku byt opet intolerantni, coz nechceme.

Do te doby, nez tuto limitaci nehekneme, tak nam zbyva jen jedna varianta a to je vyrobit separe produkt, ktery bude pouze pro skupinu cca 60k lidi (CZ), na coz nemame kapacitu. Prosim tedy o trpelivost, letos to budeme mit ready v teoreticke rovine.

1 Like

Jakube díky, že je ta varianta aspoň pořád na stole.
Ja si jako alergik uvědomuji, že máme minoritní požadavek a ten problém se ztrátou tolerance dává smysl.
Ještě jsem si na druhou stranu říkal, že ty projevy, které mám spojené s intoleranci lepku a histaminu u mě (což je vůbec corner case), jako problémy se soustředěním, pamětí, vybavovácí schopností, celkové opravdu znatelné zpomalení a ztráta efektivity (zní to divně, ale mám to ozkoušené opravdu mockrát)… tak že si všímám, že tyhle vlastnosti se často zlepší i u lidí, kteří zkusí paleo nebo si dají nějakou delší detoxikaci.
Chci říct, že my alergici možná můžeme v jistém smyslu silněji indikovat problémy, které má i majorita, jen je neřeší, protože nejsou třeba přítomné v takové míře. Nebo protože někomu stačí fungovat na 60%. Ale kde mě by se líbila Mana, a podle mě k tomu směřujete, protože R&D určitě žijete, tak mít řadu pro lidi, kteří chtějí 100% výkonnost bez kompromisů. Třeba právě úplně se vyhnout lepku, zbytečnému histaminu, balastnim látkám. U mě ten rozdíl je opravdu hodně znatelný, když dodržují striktní dietu. Jen to neumím opravdu udržitelně stále, protože udržet všechny nutriční hodnoty je pak složité.
Třeba to v rámci R&D někdy zkuste.
Manu si rád dávám cca 2-3x týdne, vyšší dávky u me pak už začínají kumulovat ty stavy co jsem zmínil. Jasně a nějaké kožní projevy a věc s trávením, to mi ale nevadí tolik.
Proč by mohla tolik souviset strava i s kognitivními funkcemi by mohlo vysvětlovat mj. Tohle: https://www.medicalnewstoday.com/articles/322857.php
Každopádně držím palce, mě to přijde jako super směr a budu se těšit na další Mark generace. Za ten separátní produkt ale budu případně rád. Kromě trhu s alergiky případně mirite podle ms i na biohackers, vykonnostni sportovce, vrcholové manažery, studenty. Všechny, kdo potřebuji třeba v nějakém čase 100% výkon a sahají zbytečně třeba po nootropikach.

Věřte, že v rámci oddělení Vývoje a Výzkumu se tým odborníků a vědců věnuje nejen tomuto projektu, ale i dalším zajímavým alternativám, novým surovinám a technologiím…jak již zmínil osobně Jakub Krejčík.
V Maně se vyskytuje gliadinová i aveninová forma lepku. Důvodem přítomnosti gliadinové formy lepku je, že ovesná vláknina prochází potravinářskými linkami, kde prochází i suroviny obsahující lepek gliadinové formy (pšenice) a dochází k tzv. potravinářské křížové kontaminaci.
Další možností je, že na polích, kde se pěstuje oves mohla být dřívě pěstovaná pšenice. I touto cestou může dojít ke kontaminaci jiným druhem lepku.

Jak již psal také Jakub Krečík, pokud by byla Mana čistě bezlepková, je pravděpodobné, že nynější zákazníci, kteří celiakií netrpí, by si mohli touto cestou -tedy bezlepkovou stravou, intoleranci získat, tzv ‘‘uměle vypěstovat’’.
Proto je pro nás jedinné řešení vyrábět další produkt, kdy se v konečném důsledku nejedná jen o náhradu ovse, ale zároveň o sanitaci zařízení nebo přímo zavedení speciální výrobní linky pro bezlepkovou verzi.
Další věci je ptanetová volnost.

Těší nás, že je již více zákazníků, kteří nám o této možnosti píší. Prosíme Vás proto ještě o trpělivost!

S přáním hezkého dne,

Veronika, tým Výzkumu a Vývoje

Mana

1 Like

Dobrý den,

nejprve mnohokrát děkuji za odpověď Vám i samotnému panu Krejčíkovi. Opravdu nesmírně děkuji že se tomuto problému věnujete a budete mít koncem roku teoretický podklad, skvělé!

Rád bych v mém příspěvku poupravil některé drobnosti, které se často lidem pletou. Zároveň by mě zajímal zdroj jedné z informací.

  1. Co se týká křížové kontaminace celkového obsahu lepku ve výsledném produktu, legislativa užívá odlišnou terminologii. Jako určitý mezistupeň může sloužit dobrovolné označení “může obsahovat stopy lepku”, tedy ne hned vytvářet ryze bezlepkový produkt s obsahem do 20mg lepku /kg viz. https://www.celiak.cz/o-diete/legislativa/preventivni-oznaceni
    Bude-li tedy další vývoj směřovat cestou bez bezlepkové ovesné vlákniny , není třeba hned dělat sanaci a sterilní oddělení všech linek (kde možná též prochází pšenice atd.), ale produkt preventivně označit, že “může obsahovat stopy lepku”, neboť jeho výskyt ve výsledném produktu není záměrný. Jsem sice jen jedna osoba, ale mohu za sebe říci, že jako osoba s nejvážnějším typem celiakie konzumuji takto označené výrobky běžně a je to O.K.

Zajímavější a mnohem častější je však i Vámi užitá formulace, kdy dochází k záměně celiakie a intolerance.

Jak již psal také Jakub Krečík, pokud by byla Mana čistě bezlepková, je pravděpodobné, že nynější zákazníci, kteří celiakií netrpí, by si mohli touto cestou -tedy bezlepkovou stravou, intoleranci získat, tzv ‘‘uměle vypěstovat’’.

Jednak by mne zajímal zdroj, který opravdu potvrzuje, že si takto lze vytvořit trávící problém se zpracováním lepku po jeho vysazení, ale to viz bod 2). Pozor však na pojmy: Celiakie sice je intolerance, ale není alergie a nedá se spustit nekonzumací lepku. viz: https://gluten.org/resources/getting-started/celiac-disease-non-celiac-sensitivity-or-wheat-allergy-what-is-the-difference/

za sebe: Celiakie je autoimunitní onemocnění (alergie imunitní), tělo zkrátka bojuje samo proti sobě. Tento problém je dán geneticky, s určitou pravděpodobností je možné jej přenést na děti. Ale určitě není možné si jej vypěstovat, pokud od narození není “zakotven ve šroubovici”. Existují případy, kdy rodiče celiaci nejsou, dítě zdá se také ne, ale při nadměrné konzumaci lepku se tento “gen” probudí a onemocnění se spustí = to může být zapříčiněno i různými dalšími stresovými faktory aj., nicméně určitě ne tím, že by osoba lepek nekonzumovala. Pak se může dodatečně zjistit, že celiakii (nespuštěnou), má jeden z rodičů či prarodičů. Zbylé dva termíny jako pšeničná alergie a “neceliaková glutenová sensitivita” viz odkaz. Termín intolerance zřejmě zastřešuje všechny z těchto onemocnění.

  1. Jakub Krejčík napsal:

Lide, kteri si v mladi vypestovali toleranci na lepek, by mohli pri delsi nekonzumaci lepku byt opet intolerantni, coz nechceme.

Mohu poprosit o zdroj této informace? Zkoušel jsem hledat české zdroje i zahraniční studie a našel jsem pouze informaci z průměrného zdroje, že tohoto problému se mohou obávat převážně osoby, jež vysadili mléko (ztráta enzymů).

Sylva N.: „Dobrý večer, chci se zeptat na Váš názor. Slyšela jsem, že pokud by člověk vynechal určitou potravinu (např . lepek) aniž by měl prokázanou alergii, ale prostě by ho přestal jist (někdo má prý potom více energie, apod.), tak si tímto může na danou potravinu alergii vypěstovat a pokud by pak např. po půl roce, kdy tuto potravinu nejedl, si jí dal, mohla by nastat bouřlivější reakce. Tak bych poprosila Váš názor, zda je opravdu možné, si experimentovanim v jídle vypěstovat alergii / intoleranci. Moc děkuji předem za odpověď.“

Kateřina C: „Tohle platí nejvíc o intoleranci laktozy. Pokud vynecháte mléko na půl roku, střevo ho “odvykne” zpracovávat. Alergii na lepek takto “vypěstovat” nelze. To, že po vysazení lepku je “víc energie”, nemusí souviset s lepkem, ale spíš s efektem vysazení pšeničných výrobků. Pšenice je ve všem a jíme jí mnoho. Zkuste vyměnit přeničné pečivo za výrobky s ovsem a ječmenem. Uvidíte sama, zda Vám bude lépe. Může to být i vyšší obsah ostatních stopových prvků v těchto obilovinách.“

Mnohokrát Vám děkuji za odpovědi a za držím projektu palce!!

Adam

EDIT:

Další věci je ptanetová volnost.

Můžete toto prosím rozvést ? :slight_smile:

2 Likes

Vážený pane Adame,

taky mnohokrát děkujeme za Vaše reakce! V jedné porci Mana Prášku (400 kcal) je obsaženo 12 mg lepku (gliadinové formy) a v jedné porci Mana Drinku (400 kcal) 9 mg lepku (gliadinové formy). Právě množství lepku gliadinové formy, které je narozdíl od aveninové formy možno v akreditovaných laboratořích ČR stanovovat, se v Mana produktech vyskytuje díky tzv. potravinářské křížové kontaminaci. Množství aveninu určené nemáme. Jak jsem již zmínila v akreditovaných českých laboratořích tyto hodnoty nestanovují. Jsme si samozřejme vědomi toho, že klíčový krok pro bezlepkový produkt je vyvinout složení bez ovesné vlákniny, nebo jiné suroviny, která lepek obsahuje. Pokud bysme se ale opravdu rozhodli bezlepkové produkty vyvíjet, rozhodně se nebudeme ubírat směrem, aby obsahovaly stopy lepku. Jinak řečeno, ve fázi, kdy budeme bezlepkové produkty vyvíjet pro menší část populace, co na lepek trpí, vytvoříme jim produkty 100% ‘‘stoprocentní’’.

Co se týká legislativy spjaté s výrobou potravin bez daného alergenu… pokud se na některé z výrobních linek vytváří produkt s lepkem a hned poté se má na stejné výrobní lince vyrábět (přísně) bezlepkový produkt, k sanitaci rozhodně dojít musí a výrobce musí laboratorně ověřit zda je linka očištěna. Většinou kombinované výrobny volí oddělené linky a přesto i chrání označením “může obsahovat stopy daného alergenu”. V dnešní době je již na trhu mnoho alternativ pro ty, kteří na lepek trpí, nicméně i přesto není vhodné toto téma nějak nadlehčovat.

Co se týká článku, děkujeme za přiložení. Samozřejmě víme, jaký je mezi jednotlivými pojmy spjaté s trávicími problémy rozdíl. Děkujeme za upřesnění rozdílů mezi celiakií, citlivosti na lepek a obecnnou potravinovou intolerancí. Nicméně existuje dnes hodně lidí, kteří nemají o jednotlivých pojmech přehled, natož aby věděli jaký je mezi pojmy rozdíl. Pokud člověk v dnešní době zaznamená, že mu potraviny obsahující lepek nevyhovují, začnou se lepku vyhýbat …a to bez návštěvy ošetřujícího lékaře. To je zásadní chyba ( tuto známou informaci máte také uvedenou v článku, který jste nám do zprávy přiložil).

Každá z těchto GIT diagnóz má trochu jiné dodržování pravidel životního stylu. Proto se omlouvám, jestli jsem se vyjádřila ne zcela přesně.

S přáním hezkého dne,

Veronika, tým Výzkumu a Vývoje

Mana

1 Like

Dobrý den,

mnohokrát Vám děkuji za odpověď s množstvím velmi přínosných informací. Zejména uveřejněním této informace:

Pokud bysme se ale opravdu rozhodli bezlepkové produkty vyvíjet, rozhodně se nebudeme ubírat směrem, aby obsahovaly stopy lepku. Jinak řečeno, ve fázi, kdy budeme bezlepkové produkty vyvíjet pro menší část populace, co na lepek trpí, vytvoříme jim produkty 100%

jste podle mne uklidnila a potěšila velikou část potenciálních konzumentů. Takový produkt by se řadil vedle bezlepkových chlebů a dalších potravin opravdu pro zvláštní výživu, dokonalejší by to být nemohlo. :heart_eyes::+1:

Většinou kombinované výrobny volí oddělené linky a přesto i chrání označením “může obsahovat stopy daného alergenu”

přesně toto jsem se pokoušel v příspěvku sdělit, ale vzhledem k plánům v předchozím odstavci se vás toto řešení netýká :slight_smile: Nicméně to dokazuje, že o problematice jistě máte přehled.

Samozřejmě víme, jaký je mezi jednotlivými pojmy spjaté s trávicími problémy rozdíl. Děkujeme za upřesnění rozdílů mezi celiakií, citlivosti na lepek a obecnnou potravinovou intolerancí. Nicméně existuje dnes hodně lidí, kteří nemají o jednotlivých pojmech přehled, natož aby věděli jaký je mezi pojmy rozdíl.

Mé poukázání na drobnou nesrovnalost jsem cílil spíše na ostatní čtenáře, než že bych zpochybňoval znalost vašeho teamu :slight_smile: Vzhledem k tomu, že toto téma nepatří k těm nejméně sledovaným (dle zobrazení), mi přišlo správné tento detail dovysvětlit. Jinak vyhýbání se lepku bez předchozího lékařského doporučení je, nebo spíše byla, jedna z trendy vln, ale dobrovolná bl. dieta není dle studií vyloženě nesmysl co by škodil, ale je to pro zdravého člověka celkem zbytečné.

Stále však pátrám po potvrzení výroku, že vytvořením jediného produktu pro masy, který by byl bezlepkový, by si mohli lidé “ublížit” tím, že by si odvykli lepek přijímat a trávit (mluvíme zde o zdravých jedincích, majorita, na kterou Mana cílí především). Já to zkrátka nemůžu najít. Na informaci nespěchám, ale když si na mne vzpomenete a trošku to rozvedete, byl bych moc rád :slight_smile:

Další věci je ptanetová volnost.

Toto je hádám nějaký problém v oblasti chemie. Bohužel strýčkovi Google se moc nechce povědět co to znamená.

Přeji pohodový víkend!

Adam

2 Likes

Dobrý den,
ráda se přidám do zajímavé diskuze :slight_smile:

Jak píšete, v poslední době je velkým trendem lepek vysazovat ze stravy i v případech kdy člověk netrpí alergií na lepek nebo celiakií (jak uvádíte je potřeba toto rozlišovat). V současnosti se experti v oblastí medicíny domnívají, že vysazení lepku obecně z jídelníčku má zdravotní pozitiva, ale jsou zde i negativní rizika např. srdeční onemocnění, dyslipidémie spojené s nastavením jiné skladby jídelníčku, kde po vyřazení lepku chybí živiny, jako je vláknina (betaglukany) a další mikronutrienty (https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5866307/). V případě vyřazení lepku ze stravy je dobré sledovat výživový potenciál alternativ k obilovinám, které často nejsou tak nutričně denzní. A proto musíme nejprve najít tu nejlepší alternativu nebo kombinaci pro “bezlepkovou” Manu, která bude opravdu fungovat a nedojde ke snížení živin.

S paní doktorkou Cajthamlovou určitě souhlasíme, že pšenice opravdu jíme hodně a proto bychom ani do našich produktů tento spíše nekvalitní zdroj živin nepoužili. Do Many používáme oves, s vysokým obsahem vlákniny (betaglukanů), proteinu a mikroživin, kde méně alergenní protein avenin (podobný glutenu) způsobuje celiatikům a lidem citlivým na gluten potíže. Zajímavé je, že v USA oves není dle FDA považován za potravinu s obsahem alergenů a na potravinách obsahující oves se nemusí uvádět jako alergen, na to pozor.
Paní doktorka porovnává alergii na lepek s laktózovou intolerancí, která je způsobena nedostatečnou funkcí enzymu laktázy a ne imunitní přecitlivělostí. Jedná se o potravinová omezení jedinců, která se molekulárně projevují zcela odlišně. https://doi.org/10.1079/PNS2002184

Alergie na lepek se vyvíjí nejčastěji již v dětství a může přetrvat do dospělosti, často v dospělosti může zcela vymizet nebo se vyvine jiný typ alergie https://journals.lww.com/co-allergy/Abstract/2009/06000/Wheat_allergy.12.aspx.
Často se podle studií v dospělosti objevuje alergie na korýše, mořské ryby, ořechy, soy a také na lepek (https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4578642/). V dospělosti se například nové potravinové alergie objevují u jedinců způsobené zkříženou reaktivitou při pylové alergii (http://www.pylovasluzba.cz/novinky/potravinove-alergie-v-dospelosti-jsou-casto-spojene-s-pylovou-alergii-400).

Rozvoj alergie je velice složitý proces a pokud není vrozená a vzniká v mládí a během dospělosti vznik alergie je způsobený nejen samotným alergenem a je zde více faktorů, které rozvoj alergie mohou spustit. Například stres, věk, imunitní oslabení nemocí jinou alergií, virové onemocnění, obecně špatný životní styl jsou faktory, při kterých může snížený imunitního systém po setkání s alergenem vyvolat neadekvátní reakci vvyvolat alergii. Imunologické procesy jsou hodně komplikované a proto bychom raději podrobnější otázky přenechali na odborníky, imunology.

Jako prevenci vzniku potravinových alergií osobně vidím (a dočteme se i v jiných zdrojích) obecně pestré stravování se zastoupením všech živin z různých zdrojů, tedy i mírný obsah lepku, tak aby zdraví organismus byl v kontaktu s potenciálním antigenem v malé míře pořád (tedy pokud zde není alergie), kdy zdravá mikroflóra podpoří imunitu v dobré hladině a odpovědi. Dále je důležité posilovat imunitu a to lze v podstatě jen dobře volenou nutričně denzní stravou a zdravím pohybem.

Co se týká, vhodných alternativ bez lepku je na trhu variant čím dál tím více, ale v jejich použití nám může bránit právě patentová ochrana výrobce suroviny nebo status suroviny jako suroviny nového typu, kde legislativa nastavuje omezující použití suroviny do daných potravin, třeba i do té naší.

Děkuji za skvělou diskuzi
S pozdravem
Soňa, manažer výzkumu MANA

3 Likes

Dobrý den,

mnohokrát děkuji za Vaši odpověď s odkazy na zajímavé studie! Též jsem trošku pátral a rád bych se podělil o získané informace.

Vámi první zmiňovaná studie upozorňuje a hezky zmiňuje “pros and cons” bezlepkové diety. Tyto přínosy a možná rizika jsou nicméně dány skutečností, že přirozeně bezlepková strava obsahuje zcela jiné složená makro a mikro nutrientů, v důsledku čehož může dojít k rizikům/benefitům, které studie zmiňuje. Není to však způsobeno samotnou nepřítomností lepku. A přesně jak píšete:

v tomto celému Vašemu týmu maximálně věřím, na tohle jste experti a nemyslím si, že by se jednalo o nepřekonatelný problém :slight_smile:

v tomto máte samozřejmě pravdu a děkuji za upozornění. Zřejmě už divačka, která se paní doktorky v daném pořadu ptala, to zaměnila a já to “hodil do jednoho pytle”. Alergie se samozřejmě týká imunitního systému, zatímco intolerance souvisí se ztrátou specifického trávícího enzymu. Nicméně, i přes tuto záměnu byla její odpověď na dotaz, který se týkal možnosti “vypěstování” alergie na lepek, negativní. Přiložená studie, týkající se faktorů podporujících vznik alergie je velmi zajímavá, ale neobsahuje odpověď na předchozí tvrzení (resp. daný případ v ní nebyl zkoumán), tedy že konzumace verze bez lepku by byla v dlouhodobém horizontu riziková (to je to jediné, co se snažím vyargumentovat :slight_smile:) Studie se věnuje vývoji alergie z hlediska věku, zděděných predispozic a je zaměřena na “infants”, tedy kojence. Naprosto souhlasím, že v tomto období (a dětství celkově), kdy se imunitní systém vyvíjí, je nutné, aby tělo do kontaktu s daným alergenem přišlo ( (obzvláště důležité je pro vývoj imunitního systému období kojení a imunoglobuliny obsažené v mateřském mléce). Nicméně, produkt Mana je určen zdravým jedincům od 18. let https://blog.mojemana.cz/faq/jsem-tehotna-kojici-zena-a-co-deti, jejichž imunitní systém tímto podstatným vývojem prošel.

Studie týkající se vývoje alergie na lepek v žádném případě nerozporuji, jen se žádná z nich nevěnuje danému problému, kdy by zkoumala reakci organismu na delší nekonzumaci potraviny bez daného alergenu (a reakci po náhlém vystavení organismu tomuto alergenu po delším časovém úseku). S Vámi zmiňovanými faktory, podporujícími vznik alergie samozřejmě souhlasím. Neadekvátní reakci tělo může při oslabeném imunitním systému vyvolat na jakýkoliv alergen, není zde podmíněnost pouze lepkem. To bude případ zejména osob, trpících chronickou čistotností (několikrát denně vše dezinfikovat, žít téměř ve sterilním prostředí). Domnívám se ale, že na potravinové alergie toto vztáhnout nelze.

Samozřejmě Vám dávám za pravdu, a proto jsem se rozhodl obrátit z vlastní iniciativy s podobným dotazem na některé odborníky v tomto oboru. Většina z nich mi na mail neodepsala (pravděpodobně jim to spadlo do spamu, out-of-office autoreply atp.), ale mohu potvrdit, že z těch, kteří ano, žádná odpověď na mou otázku nebyla negativni. Zde je jakási stať mailu, který jsem rozeslal více jak tuctu akademiků:

Basic assumptions: All the conditions for healthy immune system development are met and a person does not suffer from any health problems = “healthy adult person”

If this person decides to stick with a long-term gluten-free diet, may there be a risk, that some allergy/intolerance/digest problem occurs or develops during the diet, and so the person would suffer from some issues when his body is again exposed to meal containing gluten (after 10 years for example)?

Also, lets assume that this gluten-free diet is perfectly balanced from the nutrition point of view, wich eliminates the " possible nutritional deficiencies ", and also, other potential harms, such as " financial costs, and negative psychosocial implications " are ignored for this case. source: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5866307/

Also, the person is not exposed to excessive doses of stress or other negative factors, that may support “allergy development”, such as unhealthy life style etc. All what matters in this case is the long-termed not receiving of gluten.

My curiosity focuses mainly on the risks of gluten-free diet for healthy population, simply: if they can “artificially develop” some kind of gluten “income” problems (e.g. allergy, intolerance etc.), if they cut off the meals containing gluten (and avenin) from their eating patterns.

Hard to describe how much I do look forward and appreciate your reply and opinion. I am trying to find an answer for the purposes of the very successful czech start-up, an all-in-one balanced meal called Mana. https://drinkmana.co.uk/en/

We have a great discussion there with the developers on the topic of gluten-free version, if making the gluten-free version “for everyone” (healthy adult person) would be O.K.

Odpovědi:

Profesor Shiv Pillai
Dear Adam,

If the person ate gluten had no problems, and then went on a gluten free diet, and then came back to eating gluten,I don’t think there is a sound basis to assume that there will now be a problem.

Indeed if someone let’s say from the Far East ate Durian regularly, then lived in Europe for 10 years and had no access to Durian and then went back to Malaysia and ate Durian - there ois no theoretical basis to assumethere woudl eb any problem.

Good luck with your start up

Shiv Pillai MD, PhD


Profesor Nikolaos Papadopoulos
Dear Adam

Your reasoning is interesting. However, you need to take into account the following:

1) The mechanisms of allergy or intolerance development are diverse. Generally, exposure to an antigen is necessary for the development of tolerance. However, the rate and concentration of the antigen necessary is not known and usually different from macroscopic exposures

2) exposures to the most common antigens (and allergens) happens all the time through the environment. The ‘dust’ of any house contains traces of many common antigens, including wheat/gluten.

3) therefore, even if somebody chooses not to eat gluten at all, they will still be exposed. Usually the quantities are enough for tolerance development

Please note that the case is about not eating a food at all - not about eating an allergen-free food. i.e. one may decide to eat a specific gluten-free food, but at the same time eat bread (or another product with gluten). In such cases, that are frequent. there is again plenty of exposure.

If nevertheless one decides to consume only allergen-free foods, this is a matter of lifestyle choice and has little to do with a specific food product.

I hope the above are of help to you

Good luck with your ventures
Kind regards

Nikolaos G. Papadopoulos
Professor of Allergy & Paediatric Allergy

Má doplňující otázka:
Dear Prof. Papadopoulos,

please receive my real thanks for your answer. My question was aimed on the very last paragrahp of your answer:

If nevertheless one decides to consume only allergen-free foods, this is a matter of lifestyle choice and has little to do with a specific food product.

In such a case, it really would be a matter of lifestyle because the person is not “forced” to stick with the diet because of some health-problem reasons. And if this person decides to eat gluten free food for e.g. 25 years (no exposure from food, only traces from dust), and then, after this time eats a food containing a large exposure of allergen (gluten), may there be some sort of the probem? Like wheat-allergy or so. Can it develop during the diet?

The developers of the Mana product say that “you need to have a small income of all alergens for a healthy immunity system to develop”, but, as you say, the traces are contained in the “air” and so that small amout may be enough, right? In this case, it is really only the matter of the large exposure to the particular allergen from food after the long time was spent on the particular “allergen-free diet”.

Thank you once again for your reply, I hope I have clarified my query more precisely.

Odpověď:

Dear Adam

If somebody is a healthy adult (i.e. has already developed tolerance to foods) and doesn’t; eat something for a long period, most probably they will have no problem after eating it many years later.

The ‘claim’ of ‘Mana’ is an interpretation from evidence suggesting that such small exposures are needed to develop tolerance (this happens in the first months -years of life). After that, there is no evidence that the rate of exposure to a food, within reason, is necessarily related to health or disease

Best


Doktorka Soheila J. Maleki
Adam, please find my responses below:

Basic assumptions: All the conditions for healthy immune system development are met and a person does not suffer from any health problems = “healthy adult person”

ANSWER:

That is a complex question because even in healthy adults, there can be spontaneous changes to the immune system, weaker when you have a cold or if you are drinking or menstruating, etc, not to mention hidden inherited genetic traits (like susceptibility to heart disease, stroke, baldness); viral infections that can imbed in your immune system and emerge later like chicken pox. In general, healthy development can be derailed, but for your case, we will say OK, but there is no simple answer.

If this person decides to stick with a long-term gluten-free diet, may there be a risk, that some allergy/intolerance/digest problem occurs or develops during the diet, and so the person would suffer from some issues when his body is again exposed to meal containing gluten (after 10 years for example)?

ANSWER:

This is also a complex question with a complex answer. Studies have not been performed with wheat products to have proper scientific answer. However, for the case of peanut, they have shown that early introduction (4-6 months of age) can inhibit the development of peanut allergy in about 80% of infants that are high-risk (i.e. eczema, egg allergy, atopic dermatitis) for developing peanut allergy. This is a first-of-It’s-kind study referred to as the LEAP study. This is about true allergy, which is different from intolerance.

In the case of Lactose intolerance, for many, if you consume increasing amounts over time you can increase the levels you tolerate and if you continue to consume, you will continue to tolerate that dose. If you stop consumption, the dose you tolerate goes back to what you tolerated before. This is because you can upregulate the enzyme in the body that digests lactose with increased consumption and downrelgulate if you don’t consume (this is kind of like use it or lose it). I do not believe anyone has performed these studies with wheat or gluten, so we don’t know how it would effect a person. However, my guess is that if you avoid gluten for a length of time, then you will not spontaneously develop a gluten intolerance.

In the case of Celiac’s disease, which is an immune disease, then you will, without a doubt, benefit from a gluten free diet.

Also, lets assume that this gluten-free diet is perfectly balanced from the nutrition point of view, wich eliminates the " possible nutritional deficiencies ", and also, other potential harms, such as " financial costs, and negative psychosocial implications " are ignored for this case. source: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5866307/

Also, the person is not exposed to excessive doses of stress or other negative factors, that may support “allergy development”, such as unhealthy life style etc. All what matters in this case is the long-termed not receiving of gluten.

See answer above.

My curiosity focuses mainly on the risks of gluten-free diet for healthy population, simply: if people can “artificially develop” some kind of gluten “income” problems (e.g. wheat allergy, gluten intolerance etc.), if they cut off the meals containing gluten (and avenin) from their eating patterns.

ANSWER:

This has not been studied and we don’t know the definitive answer to that. Celiac’s and Wheat allergic people who must avoid wheat and related products would certainly benefit from avoidance. In the case of wheat, like peanut, they can probably undergo oral immunotherapy (increasing ingestion over a period of time) to slowly increase their tolerance to wheat over time, but this does not work for Celiac’s people. The only answer I can give is that people that don’t eat vegetables, fruit, or meat (vegetarians), do not develop intolerance or allergy to these foods due to avoidance. With wheat, probably the same, but the study hasn’t been done.

Can a persons body simply “forget” how to digest or process food with gluten allergen properly and without any problems?

ANSWER:

If there are specific enzymes like lactase (the enzyme that breaks down lactose in dairy) associated with the break down of a food, then yes, it is possible to down regulate the enzyme with avoidance or upregulate with consumption. Same case with alcohol consumption: if you practice you can build up the enzyme and your tolerance to higher doses and avoidance down regulates metabolic enzymes. I personally do not know of any wheat or gluten-specific breakdown enzymes, which is why I don’t think avoidance will suddenly make you wheat intolerant. For example, there are foods that you (or anyone) have never eaten before in your life, but when you eat it, you can still digest and consume it without any bad reactions because the digestive/metabolic enzymes are not specific to one food. While there may be a gluten-related enzyme, I’m not aware of one.

You are welcome. Hopefully this helped.
Regards,

Soheila J. Maleki, Ph.D., FAAAAI
Acting Research Leader
Healthy Processed Food Research


Profesor Paul J. Utz
Hi Adam:
I don’t think the GI tract will “forget” how to digest certain foods. In terms of whether the immune system after 10 years away from gluten would still be activated by gluten, I confess to not knowing enough about this. PJ


Tady jsem se trošku netrefil s oborem, ale zajímavá informace o různé skladbě proteinů v lepku obsažených napříč zeměmi.

Profesor David Mulligan
Hi Adam,

I am likely not the expert on GI immunology as it pertains to gluten and it’s immunogenic effects, but I am aware that there are major differences in the gluten proteins depending upon where they are derived. In the US, Monsanto has pretty much saturated the market for all wheats to come from their genetically-modified seeds that I believe have structurally altered the gluten to the point of creating greater immunogenicity and gut inflammation than we’ve ever seen before. One can actually feel the difference when eating bread/pasta in Italy vs. in the US or the UK. I think much of this is caused by the genetically modified wheat we now have in everything. Many of the population have gluten intolerance without actual celiac disease.

I think your ideas are meritorious and worth investigation as our gut is the largest immune organ in our bodies. One factor that is intriguing is the differences in the microbiome associated with someone not exposed to gluten for a long period and what happens after exposure. I believe it will be important to identify the source of the gluten and look for variabilities in affects accordingly that may cause more reaction between a pure unaltered seed and those genetically altered. In the US, there are no seeds that are unaltered available.

Sorry that I can’t be of more help, but good luck with your research!

Best,
David C. Mulligan, MD, FACS

Celým tímto příspěvkem mi jde jen o poukázání na to, že toto

by nemusel být problém a možná není třeba nic hekovat = o problém méně. Rozhodně neříkám a nejde mi o nějaké deklaratorní tvrzení, že bezlepková verze pro “masy” (ne separe produkt) by byla 100% v pohodě. Jen vás jako celou manu moc moc prosím, podívejte se na toto téma podrobněji :pray:. Ze všeho co jsem nahoře napsal a našel, i z odpovědí, které jsem vydoloval, to totiž vypadá, že by to v tomto ohledu s bl. verzí, jako jedna verze pro “masy”, nemuselo vypadat tak černě.

A ještě jeden argument. Mana od svého vzniku, ještě když byla na “startovači” a celá v prvotním vývoji, obsahovala velmi malé množství alergenů. Nynější verze obsahuje pouze lepek, sojovou bílkovinu a sojový lecitin. A nikomu z desítek tisíc šťastných konzumentů nevadí, že je Mana bez korýšů, vajec, ryb, arašídů, mléka, skořápkových plodů, celeru, hořčice, sezamu, siřičitanů, lupiny či měkkýšů, strana 26. A protože Mana není doplněk stravy, nýbrž skvělá plnohodnotná náhrada jídla, mohou na ni osoby přejít klidně ze 100%. Takže už třeba 3 roky konzumace tyto osoby nejsou v kontaktu s těmito alergeny a ještě dalších mnoho šťastných let to tak zůstane. Použil jsem logiku tohoto argumentu 1:1. Proč by to zrovna u lepku mělo vadit… Prosím prosím, jukněte se na to ještě :angel: :blush: :sunny:

opravdu bezlepkových produktů “podobných” Maně je momentálně 0 (alespoň co se ke mě doneslo). Všechny užívají oves, nebo bezlepkovou oves, takže v tomto ohledu ano, mají právo nést označení “bezlepkové”, protože avenin nikdo neřeší.

Domnívám se, že toto představuje 99% veškerého problému. Přitom, jak se tento kolos Práva složitě a pomalu mění a vyvíjí, je v tomto ohledu klidně možné, že bl. verze nebude nikdy, protože to normy v procesu výroby zkrátka nepovolují. Tomu bych naprosto rozuměl a je to obrovská škoda, se kterou se nedá nic moc dělat. Potom bych chápal ten přípisek ve FAQ (“Vývoj nového produktu závisí na mnoha faktorech, z nichž některé nedokážeme ovlivnit.”).

Je to potom otázka investice do nové technologie. Pokud nelze změnit legislativu, je nutno právu vyhovět, tedy najít technologicky takové řešení, které budou v souladu s aktuálně platným legislativním rámcem. Takový vývoj něco stojí a na konci by byl produkt, jak pan Krejčík správně píše, pro ±60 tisíc osob v ČR (expanze s novým bl. produktem vytvořeným novou technologií do jiných zemí může být opět problematická, protože produkt opět po legislativní stránce nemusí být kompatibilní s právními řády jiných zemí, kde by se prodával). Vlastně to tedy je jednoduchá matematika, kdy se tak velká investice zatím zkrátka nevyplatí, protože potenciálních nových konzumentů není tolik, aby návratnost byla v dohledné době. Prosím o potvrzení/vyvrácení/rozvedení této domněnky.

Asi nemá cenu rozepisovat se o tom, že osob s celiakií celosvětově konstantně přibývá a gastroenterologická oddělení diagnostikují “jak na běžícím pásu”. Číslo kolem 60 tisíc hovoří pouze o celiacích, ne o osobách s jiným onemocněním, kteří problém vyřeší nekonzumací lepku (navíc, chování osob s celiakií jako spotřebitele nelze brát stejně jako osoby bez tohoto omezení. Pokud byste s touto novinkou měli stánek např. na nějaké větší celia akci, třeba i měli výstup v programu a tisíce lidí by se o tom měli možnost dozvědět…). Se zlepšujícím se screeningem můžeme v blízké budoucnosti očekávat konstantní, ne-li zvyšující se počet osob s tímto onemocněním (celiakie 1% populace, z čehož zhruba 75-90% nediagnostikováno). Při odbornosti, se kterou pracujete, však již tyto informace jistě dávno máte.

Úplně na závěr ještě dotaz. Pokud legislativa omezuje použít danou surovinu do vašeho produktu, vede se v současnosti (či je možné vést) nějaké povolovací (správní) řízení, aby se pro Manu vyjednala něco jako výjimka atp.? Nebo se čeká na vnější změnu legislativy, protože žádná taková výjimka vyjednat nelze?

Mnohokrát Vám děkuji za odpověď, přeji mnoho úspěchu a krásný zbytek dne.
A abych nezapomněl, přeji Maně vše nejlepší k jejím 5. narozeninám! Ať je dalších 5 minimálně stejně skvělých jako těchto! :cake: :partying_face::birthday::muscle: :fireworks:

S pozdravem,
Koutný

4 Likes

Dobrý den,

rád bych se po čase zeptal, jestli nemáte nějaké novinky ohledně bezlepkové varianty?
Nečekám, že by se v nejbližší době objevil BL produkt v prodeji, ale byla řeč o tom, že by to do konce roku mohlo být připraveno teoreticky.
Myslíte, že tenhle milník se naplní? Případně nebylo by nějaké info o surovinách? (jestli se třeba potvrdí varianta bez ovsa?).

Zkusil jsem zatím pár bezlepkových / neaveninových variant konkurence a pořád doufám, že příjde i varianta v Maně.

Děkuji za info.

Zdravím,

můj osobní odhad je, že se Mana stane bezlepkovou s příchodem Mark 7 (jestli příští rok vyjde Mark 6, vydání nové verze co dva roky, tak to máme cca 2022). Teď se zaměřují na úplně jiné věci a hlavně ČR pro ně už docela dlouho je minoritním trhem, celkem chápu, že to moc neřeší :slight_smile:

Nezbývá než čekat. Teď si zatím můžeme dát bl burger a v létě možná zmrzku, uvidíme :smiley:

Držím ManaTeamu palce.

Dobrý den,

mrzi me to, ale vidím to stejně a chápu i ty priority z pohledu Many.
Osobně jsem od začátku nepotřeboval perfektní produkt a momentálně dokonvergoval k tomu, že si mi ham vlastní prášek. Samozřejmě jsem si vědom, že to na Manu nemá, ale určitě je to zdravější než řešení, ke kterým jsem se uchyloval z nouze před tím.

Ať se tedy daří.